Thursday, December 31, 2015
Tuesday, November 17, 2015
Monday, November 16, 2015
Thursday, November 12, 2015
जल कुंभी : Water Hyacinth
रंग: जांभळा
रोपाची उंची: १-२ फुटापेक्षा कमी
प्रकार: रोपटी (पाण्यातली)
Common name: Water Hyacinth • Hindi: जल कुम्भी Jal Kumbhi • Kannada: antara taavare, antaragange • Manipuri: Kabokkang • Sanskrit: जल कुम्भी Jalakumbhi, Variparni • Tamil: Venkayattamarai • Telugu: Budaga tamara, Gurra pudekka moka
Wednesday, November 11, 2015
कोषी : Crepe Ginger
रंग: पांढरा
रोपाची उंची: २-४ फुटापर्यंत
प्रकार: रोपटी
Common name: Crepe Ginger, Malay ginger • Hindi: Kusht, Keokanda • Marathi: Koshi • Tamil: Kostam, Kottam • Malayalam: Anakua • Telugu: Kevukinna • Kannada: Changalakoshta • Sanskrit: Kushtha
Botanical name: Cheilocostus speciosus
रोपाची उंची: २-४ फुटापर्यंत
प्रकार: रोपटी
Common name: Crepe Ginger, Malay ginger • Hindi: Kusht, Keokanda • Marathi: Koshi • Tamil: Kostam, Kottam • Malayalam: Anakua • Telugu: Kevukinna • Kannada: Changalakoshta • Sanskrit: Kushtha
Botanical name: Cheilocostus speciosus
Tuesday, November 10, 2015
तालीम खाना : Marsh Barbel
रंग: गुलाबी, जांभळा
रोपाची उंची: १-४ फुटापर्यंत
प्रकार: रोपटी
Common name: Marsh Barbel • Hindi: Gokula kanta • Marathi: तालीम ख़ाना Talim Khana • Tamil: Nirumuli • Malayalam: Voyal-chullai • Telugu: Kokilakshi • Kannada: Kalavankabija • Bengali: Shulamardan • Konkani: Kalaso • Sanskrit: कोकिलाक्ष Kokilaksha, Shrinkhali
Botanical name: Hygrophila schulli
Family: Acanthaceae (Barleria family)
Synonyms: Hygrophila auriculata
Synonyms: Hygrophila auriculata
Saturday, November 7, 2015
Friday, November 6, 2015
Thursday, November 5, 2015
Wednesday, November 4, 2015
Wednesday, October 21, 2015
Monday, October 19, 2015
Sunday, October 18, 2015
डोवारी, बाहुपुष्पिका : Fire Flame Bush
रंग: लाल, भगवा
रोपाची उंची: १-५ फुटाच्या आसपास
प्रकार: झुडूप
Common name: Fire Flame Bush, Red Bell Bush
रोपाची उंची: १-५ फुटाच्या आसपास
प्रकार: झुडूप
Common name: Fire Flame Bush, Red Bell Bush
• Hindi: Dhawai • Marathi: Dowari • Tamil: Velakkai •Malayalam: Tatiripuspi • Telugu: Jargi seringi, Godari • Kannada: Tamrapuspi • Oriya: Dhobo • Konkani: Dhauri • Urdu: Jetiko • Gujarati: Dhawani • Sanskrit: Parvati, Bahupuspika
Botanical name: Woodfordia fruticosa
Family: Lythraceae (Crape Myrtle family)
Synonyms: Woodfordia floribunda
Synonyms: Woodfordia floribunda
Saturday, October 17, 2015
Wednesday, September 30, 2015
भुरुंडी- Scorpion weed
रंग: पांढरा
रोपाची उंची: १-२ फुट
प्रकार: झुडूप
Common name: Indian Heliotrope, Erysipelas plant, Scorpion weed, Indian turnsole, Wild clary • Hindi: Siriyari, Hatishura • Manipuri: Leihenbi • Marathi: Bhurundi • Tamil: Thel - Kodukku • Malayalam: Thekkada • Telugu: Nagadanthi • Kannada: Chelukondi gida • Bengali: Hasti-sura • Oriya: Hati-sand •Konkani: Ajeru
Botanical name: Heliotropium indicum
Botanical name: Heliotropium indicum
Friday, September 18, 2015
चिकना, Common Wireweed
ड्रायविंग शिकावी हे खूप आधीपासून मनात होत तसा ड्रायविंगचा क्लास लावला. डोंबिवलीच्या रेल्वे कॉलनी जी पडीक आहे तेथील रोडवर सरावासाठी जात असे. पेट्रोल संपल्याने त्या दिवशी नेमकी गाडी याच ठिकाणी बंद पडली.
काही दिवसांपूर्वीच पाउस पडून गेला होता त्यामुळे तेथिल पडीक घरासमोर खूप सारी खुरटी झुडुपे वाढलेली होती. पेट्रोलची सोय होई पर्यंत वाट पाहणे आलेच. मग स्वारी खुरटी झुडुपे पाहू लागली आणि दिसली ती चिकना या नावाची फुले.
रोपाची उंची: ३-५ फुट
प्रकार: झुडूप
Binomial Name: Sida Acuta
Common Name: Common Wireweed
From Wiki: Sida acuta, the common wireweed, is a species of flowering plant in the mallow family, Malvaceae. It is believed to have originated in Central America, but today has a pantropical distribution and is considered a weed in some areas
Friday, September 4, 2015
खरचुडी - Ceropegia
सह्याद्रीमध्ये ट्रेक करताना काही फुल पाहण्यासाठी त्यांचा शोध घ्यावा लागतो. खरचुडी त्यातलच एक फुल.
याचे खूप सारे प्रकार आहे. मोर खरचुडी, कंदील खरचुडी, मेडी खरचुडी, जैनी खरचुडी ई.
खालील फुल हे कंदील खरचुडी या प्रकारातल...
रंग: काळपट, हिरवा
रोपाची उंची: ३-५ फुट
प्रकार: झुडूप
Common name: Vinca-Leaved Ceropegia • Marathi: कंदिल खरचुडी Kandil Kharchudi
Botanical name: Ceropegia vincifolia Family: Asclepiadaceae (Milkweed family)
Synonyms: Ceropegia hirsuta var. vincifolia
याचे खूप सारे प्रकार आहे. मोर खरचुडी, कंदील खरचुडी, मेडी खरचुडी, जैनी खरचुडी ई.
खालील फुल हे कंदील खरचुडी या प्रकारातल...
रंग: काळपट, हिरवा
रोपाची उंची: ३-५ फुट
प्रकार: झुडूप
Source: Google |
Common name: Vinca-Leaved Ceropegia • Marathi: कंदिल खरचुडी Kandil Kharchudi
Botanical name: Ceropegia vincifolia Family: Asclepiadaceae (Milkweed family)
Synonyms: Ceropegia hirsuta var. vincifolia
http://www.flowersofindia.net/catalog/slides/Vinca-Leaved%20Ceropegia.html
Friday, August 21, 2015
लाल तेरडा - Rosemary Leaved Balsam
लाल तेरडा ...
सह्याद्रीत ट्रेकिंगला जाणाऱ्या प्रत्येकाने पाहिलेच असेल असे हे फुल. कल्याणच्या पुढे कोणत्याही महामार्गाने गेल्यास रस्त्याच्या दुतर्फा लाल तेरड्याची फुले दिसतातच. जुलै ते सेप्टेंबर या महिन्यात घनगड, अंजनेरी, कास पठार यावर तर या फुलांचा गालिचाच पसरलेला असतो.
या फुलाला दमट हवामान लागते त्यामुळे ऑक्टोबर हिटनंतर हि फुले गायब होऊन जातात ते थेट पुढल्या पावसात पुन्हा भेटायला येण्यासाठी.
रंग: जांभळा, गुलाबी
आकार: दोन मोठ्या पाकळ्या, एक लहान पाकळी, जांभळट-गुलाबी देठ
रोपाची उंची: २-४ फुट
प्रकार: झुडूप
Common name: Rosemary Leaved Balsam • Marathi: लाल तेरडा Lal terda
Botanical name: Impatiens oppositifolia
सह्याद्रीत ट्रेकिंगला जाणाऱ्या प्रत्येकाने पाहिलेच असेल असे हे फुल. कल्याणच्या पुढे कोणत्याही महामार्गाने गेल्यास रस्त्याच्या दुतर्फा लाल तेरड्याची फुले दिसतातच. जुलै ते सेप्टेंबर या महिन्यात घनगड, अंजनेरी, कास पठार यावर तर या फुलांचा गालिचाच पसरलेला असतो.
या फुलाला दमट हवामान लागते त्यामुळे ऑक्टोबर हिटनंतर हि फुले गायब होऊन जातात ते थेट पुढल्या पावसात पुन्हा भेटायला येण्यासाठी.
रंग: जांभळा, गुलाबी
आकार: दोन मोठ्या पाकळ्या, एक लहान पाकळी, जांभळट-गुलाबी देठ
रोपाची उंची: २-४ फुट
प्रकार: झुडूप
Common name: Rosemary Leaved Balsam • Marathi: लाल तेरडा Lal terda
Botanical name: Impatiens oppositifolia
Family: Balsaminaceae (Balsam family)
Synonyms: Impatiens rosmarinifolia
Synonyms: Impatiens rosmarinifolia
Tuesday, August 18, 2015
बेरकी, काप्रू - Common Begonia
ऑगस्टच्या पहिल्याच आठवड्यात त्रिंगलवाडीचा ट्रेक केला.
ट्रेकक्षितीजचा रेफरन्स घेऊन इगतपुरीच्या वाघोळी कॉलोनीमधून आम्ही पुढे घाटाकडे निघालो. रस्ता फारच कच्चा होता. वाटेत २ शाळकरी मुले दिसली. त्यांनी याच वाटेने पुढे गेल्यास त्रिंगलवाडीचे धरण लागेल असे सांगितले. वाघोळी घाटातला रस्ता खूपच वाईट होता. रस्ता पाहून आम्ही गाडीमधून उतरून फक्त गाडी पुढे जाऊ द्यावी अस ठरवल.
गाडीतून उतरताच मला दिसली ती काप्रूची गुलाबी फुले. या फुलांना बेरकी, कॉमन बेगोनिया असही नाव आहे. हि फुले कानपेट सारखीच पावसाळ्यात येणारी.
रंग: गुलाबी
आकार: २ मोठ्या २ लहान पाकळ्या, मध्ये भगव्या पिवळसर रंगाचे परागकण.
रोपाची उंची: ३-४ फुट
Common name: Common Begonia • Marathi: Berki, Motiyen, काप्रु Kapru
Botanical name: Begonia crenata Family: Begoniaceae (Begonia family)
ट्रेकक्षितीजचा रेफरन्स घेऊन इगतपुरीच्या वाघोळी कॉलोनीमधून आम्ही पुढे घाटाकडे निघालो. रस्ता फारच कच्चा होता. वाटेत २ शाळकरी मुले दिसली. त्यांनी याच वाटेने पुढे गेल्यास त्रिंगलवाडीचे धरण लागेल असे सांगितले. वाघोळी घाटातला रस्ता खूपच वाईट होता. रस्ता पाहून आम्ही गाडीमधून उतरून फक्त गाडी पुढे जाऊ द्यावी अस ठरवल.
गाडीतून उतरताच मला दिसली ती काप्रूची गुलाबी फुले. या फुलांना बेरकी, कॉमन बेगोनिया असही नाव आहे. हि फुले कानपेट सारखीच पावसाळ्यात येणारी.
रंग: गुलाबी
आकार: २ मोठ्या २ लहान पाकळ्या, मध्ये भगव्या पिवळसर रंगाचे परागकण.
रोपाची उंची: ३-४ फुट
Common name: Common Begonia • Marathi: Berki, Motiyen, काप्रु Kapru
Botanical name: Begonia crenata Family: Begoniaceae (Begonia family)
Thursday, August 13, 2015
कानपेट, केणी - Swamp Dayflower
केणी, कानपेट....
काय मस्त नावे आहेत ना :) हे फुल माझ खूप आवडत. दोन निळे निळे मोठाले कान, पिवळे पिवळे शेंडे असलेले परागकण, खाली काचेसारखी तोंडे ....
पावसात सह्याद्रीमध्ये फिरताना या फुलाची नक्की गाठ पडणार..
खालील फुल इगतपुरी येथे टिपलेले आहे...
रंग: नीळा
आकार: दोन मोठ्या कानासारख्या पाकळ्या, २ पाकळ्या पारदर्शक निळसर रंगाच्या, मधोमध पिवळसर परागकणाचे ३-४ तुरे
रोपाची उंची: २-३ फुट
अधिक माहिती : http://www.flowersofindia.net/catalog/slides/Swamp%20Dayflower.html
Common name: Swamp Dayflower • Hindi: केना Kena • Manipuri: ৱাঙদেন খোবী Wangden khobi •Kannada: Kanjura • Konkani: केनी Keni
Botanical name: Commelina paludosa
Family: Commelinaceae (Dayflower family)
Synonyms: Commelina obliqua
काय मस्त नावे आहेत ना :) हे फुल माझ खूप आवडत. दोन निळे निळे मोठाले कान, पिवळे पिवळे शेंडे असलेले परागकण, खाली काचेसारखी तोंडे ....
पावसात सह्याद्रीमध्ये फिरताना या फुलाची नक्की गाठ पडणार..
खालील फुल इगतपुरी येथे टिपलेले आहे...
रंग: नीळा
आकार: दोन मोठ्या कानासारख्या पाकळ्या, २ पाकळ्या पारदर्शक निळसर रंगाच्या, मधोमध पिवळसर परागकणाचे ३-४ तुरे
रोपाची उंची: २-३ फुट
अधिक माहिती : http://www.flowersofindia.net/catalog/slides/Swamp%20Dayflower.html
Common name: Swamp Dayflower • Hindi: केना Kena • Manipuri: ৱাঙদেন খোবী Wangden khobi •Kannada: Kanjura • Konkani: केनी Keni
Botanical name: Commelina paludosa
Family: Commelinaceae (Dayflower family)
Synonyms: Commelina obliqua
ताम्हण, जारुल - Pride of India, Queen Crape Myrtle
या ब्लॉगची पहिली पोस्ट महाराष्ट्र राज्याच्या राज्य फुलाला समर्पित ..
ताम्हण हे उष्ण प्रदेशातील झाड आहे. याची फुले जांभळ्या गुलाबी कागदासारखी दिसणारी असतात. याला हिंदी मध्ये जारुल म्हणतात. भारतीय पोस्टाने या फुलाचे तिकीट काढून यास मान दिला आहे.
या झाडाची पाने डायबेटीज या रोगावरील औषधांमध्ये वापरली जातात.
रंग: जांभळा
फुलाचा आकार: कागदासारख्या वाटणाऱ्या जांभळ्या पाकळ्या, मधोमध तांबूस पिवळ्या परागकणांचा गुच्छ
झाडाची उंची: १०-१५ फुट
रंग: जांभळा
फुलाचा आकार: कागदासारख्या वाटणाऱ्या जांभळ्या पाकळ्या, मधोमध तांबूस पिवळ्या परागकणांचा गुच्छ
झाडाची उंची: १०-१५ फुट
ताम्हण, जारुल Photo: From Google |
स्त्रोत थेट निसर्गातून : https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=640492386050930&id=514448648655305
प्राईड ऑफ ईंडिया, क्विन ऑफ फ्लॉवर , जायंट क्रेप मर्टल अशी विविध ईंग्रजी नावं मिरवणारं हे सुंदर फ़ुल आपल्या राज्याचं फ़ुलं म्हणुन ओळखलं जातं. पळसाचा सरता पुष्पोत्सव भर उन्हाळ्यात तामणाला जणू खो देतो नी हे मध्यम आकाराच हिरवं डेरेदार झाड जांभळट गुलाबी फ़ुलांनी बहरुन जातं. १००% भारतिय असलेलं हे सुंदर झाडं महाराष्ट्राच्या बहुतेक सर्व भागात आढळतं. हिंदी भाषेत जारुल म्हणुन ओळखलं जाणारं हे झाडं आपल्या विदर्भाकडेही जारूल म्हणुनच ओळखलं जातं. कोकणात याला मोठा बोंडारा म्हणतात कारण याला जी फ़ळं येतात ती मोठ्या बोंडासारखी दिसतात. " ल्यॆगरस्ट्रोमिआ रेगिनी " [ Lagerstroemia reginae ] असं वनस्पतीशास्त्रिय नाव धारण केलेलं, मेंदीच्या कुटुंबातलं [लिथ्रेसी - Family Lythraceae] हे झाड एका स्विडिश निसर्ग अभ्यासकाच्या नावाचं [ Magnus von Lagerstroem ] स्मरण आहे. प्रसिद्ध वनस्पती शास्त्रज्ञ लिनियस [ Carl Linnaeus ] याला या झाडाचे नमुने लॆगरस्ट्रोमने नेउन दिले म्हणुन आपल्या मित्राच्या सन्मानार्थ त्याने या झाडाचे नाव ठेवले. साधारण ५० ते ६० फ़ुट ऊंच वाढणारं हे देखणं झाड लांबुळक्या पानांनी समृद्ध असतं. साधारण १० ते १५ सेमी लांबीची वरुन हिरवीगार नी खालच्या बाजूने फ़िक्कट हिरवी पानं आणि गुलाबी जांभळी फ़ुलं हे या झाडाच वैशिष्ठ म्हणता येउ शकतं.या झाडाची साल साधारण पिवळट भुरकट रंगाची आणि गुळगुळीत असते. या सालीचे नियमित पापुद्रे गळून पडतात अगदी पेरुच्या झाडासारखे. हिवाळ्यात बहुतांश झाडांप्रमाणे ह्याही झाडाची पानं तांबडट होवुन गळून पडतात.
खालील माहिती स्त्रोत : http://www.flowersofindia.net/catalog/slides/Queen%20Crape%20Myrtle.html
Common name: Pride of India, Queen Crape Myrtle • Hindi: Jarul जरुल • Manipuri: Jarol • Tamil: கதலி Kadali • Marathi: Taman
Botanical name: Lagerstroemia speciosa
Family: Lythraceae (Crape Myrtle family)
Family: Lythraceae (Crape Myrtle family)
This tropical flowering tree is one of the most outstanding summer bloomers. Lagerstroemia speciosa is a larger form of the more commonly grown L. indica (Crape myrtle.) It is called Queen Crape Myrtle because it's the Queen of the Crape Myrtles, dominating with grand size and larger, crinkled flowers. The name Crape myrtle is given to these tree/shrubs because of the flowers which look as if made from delicate crape paper. Lagerstroemia speciosa is a large tree growing up to 50' but it can be kept smaller by trimming. It stands on an attractive, spotted bark that often peels. This bark is commercially used and is a valuable timber. The large leaves are also appealing as they turn red right before they drop in the winter. A postal stamp was issued by the Indian Postal Department to commemorate this flower.
Medicinal uses: Seeds are narcotic; bark and leaves are purgative; roots areastringent, stimulant and febrifuge (fever removing) In Manipur, the fruit is used as local application for apathe of the mouth. Decoction of dried leaves is used in diabetes.
Subscribe to:
Posts (Atom)